Domů

Vítejte na webových stránkách Honzy Sklenáře!



O mně

Jan Sklenář

Jan Sklenář

Narodil jsem se 19.10.1978 v evangelické rodině v Brně, vystudoval Gymnázium na Třídě kapitána Jaroše (1997), Divadelní fakultu Janáčkovy akademie múzických umění v Brně, obor činohra (2001). Od dětství jsem se věnoval hudbě – absolvoval 2 cykly sólového zpěvu u Vladimíra Richtera LŠU Jaroslava Kvapila (1995), poloprofesionálně zpíval pod jeho vedením barokní repertoár, natáčel pro rozhlas, televizi, později jsem zběhl k bigbeatové hudbě – kapely Brown sugar, Zelená pára – převzatý repertoár Pink Floyd, Queen, Pražský výběr, U2, …

Po absolutoriu na JAMU jsem přijal angažmá v Klicperově divadle v Hradci Králové, které je známé náročnější progresivní dramaturgií a spolupracuje s předními divadelními tvůrci. V průběhu profesionální kariéry jsem hostoval v Činoherním klubu Praha, Národním divadle Brno, Městském divadle Brno, Městském divadle Zlín, Státní opeře Praha – začal významněji spolupracovat s dílnou Michala Horáčka (Kudykam, Ohrožený druh, Český kalendář).

Kromě divadla se věnuju rozličným autorským projektům – Suzanne (fr. Chanson s TDHP), Cilijen (pásma pro bicí a hlas např. poezie Mich. Buonarroti) s francouzskou bicistkou Cecile Boiffin… Se svojí kolegyní Martinou Eliášovou provozujeme pozoruhodné divadelní představení Oskar a růžová paní. Mám rád dění okolo sebe, v přírodě i v sobě, koupání na Adama, živý hospodský ruch, Kukyho, vzrušení, tvorbu a Míru.



Oskar a růžová paní

gallery_title

Oskar a růžová paní

Eric-Emmanuel Schmitt

 

Oskar a růžová paní vypráví o hlubokém přátelství desetiletého Oskara a jeho pečovatelky. Neúnavný rozumbrada, který zase tráví své dny v nemocnici, má díky hře vymyšlené babi Růžou, možnost prožít si celý dlouhý lidský život. Od dětství, přes pubertu, první lásku, starosti dospělých a druhou mízu, až po stáří. A otázky, starosti i zážitky, se kterými se nechce svěřovat nechápavým dospělým, adresuje ve svých dopisech Pánu Bohu.

 

Překlad: Denisa Brosseau-Kerschová
Režie, úprava, scéna: Ivan Balaďa
Kostýmy: Marie Franková
Pohybová spolupráce: David Strnad
Hrají: Jan Sklenář a Martina Eliášová
Zvuk, světla: Pavel Vávra

 

Nejbližší představení

3. 7. – SUMMER JOB

 

srdečně Vás zveme
Jan Sklenář a Martina Eliášová

 

 

Oskar a růžová paní - 1

Oskar a růžová paní - 2

Oskar a růžová paní - 3

Oskar a růžová paní - 4

Oskar a růžová paní - 5

Oskar a růžová paní - 6

Oskar a růžová paní - 7

Oskar a růžová paní - 8

Oskar a růžová paní - 9

Oskar a růžová paní - 10

Oskar a růžová paní - 11

Oskar a růžová paní - 12

Oskar a růžová paní - 13

Oskar a růžová paní - 14

 

 

 

 

 

Nositele autorských práv k původnímu dílu zastupuje DILIA, o.s.
Nabídkový list inscenace ve formátu .pdf je ke stažení zde
Publikované kritiky k představení ve formátu .pdf jsou ke stažení zde

Ivan Balaďa o inscenaci:

Jistě si mnozí z vás vzpomenou na pohádku z dětství o člověku, který vstoupil do otvoru v zemi, dostal se do jiného světa, jiné pohádkové dimenze, strávil tam den dva a když se vrátil na zem s úžasem zjistil, že nic a nikoho nezná, všichni zestárli, všem uběhl celý život. Stvořitel stvořil svět jak známe z pohádkově krásné Genesis za šest dní, když odečteme den sedmý, kdy odpočinul. z člověčího pohledu však k tomu bylo zapotřebí miliony let. Podobný princip zvolil autor pohádkově nepohádkové novely o chlapci, který během posledních dvanácti dnů prožije celý dlouhověký život. Stejný princip se odráží i v jevištní verzi, kterou právě zhlédnete. Život je dlouhý a zároveň krátký a krátký a zároveň dlouhý, tak jak ho prožívá náš hrdina. jediný rozdíl u každého z nás je definován v dialogu mezi babi Růžou a Oskarem: „Všichni zemřeme, ty i já i tvoji rodiče. Ale já dřív,“ – říká Oskar. A překonat tuhle disproporci lidské existence , pomáhá jedině víra, jak to učí Oskara jeho moudrá přítelkyně. Ale tahle hra o umírajícím chlapci (a je to především hra), není jen o křesťanské víře. Co když někdo nechce nebo nemůže nebo nedokáže být věřící? Pro toho je vírou naděje. Byl bych rád, kdyby diváci odcházeli z představení ne jen pobaveni a dojati, ale i s kousíčkem pocitu naděje v srdci, nebo v hlavě, jak se komu líbí.
S herci, Martinou a Honzou, jsme se na začátku zkoušek domluvili, že nebudou hrát primárně stařenu a dítě, že zůstanou především sami sebou a přinesou do inscenace kus své osobnosti a osobitosti. Oskarova dlouhověkost jak to moudře vymyslila babi Růža (tedy autor), je hrou ve hře, stylizací.Herci byli nuceni tvrdě pracovat, aby dosáhli žádoucího výsledku. Pracovali o prázdninách, ve svém volném čase a chci jim za to poděkovat. Chci poděkovat i řediteli Klicperova divadla, že se projektu laskavě ujal i všem, kteří vzniku představení napomohli. Nemohu vynechat i několik milých dárců, např. Lékařskou fakultu v Hradci Králové, která zapůjčila anatomické obrazy, paní Pernicovou, která zapůjčila otáčivou židli a především Zuzaně Kronerové, která hrála babi Růžu ve slovenské inscenaci, obstarala nám pojízdné křeslo a upozornila nás na tento podnětný text. Díky Luďkovi Eliášovi, Zoje Mikotové, Bedřichu Grmelovi, Hance Hlaváčkové, Mírovi Zavičárovi, Vláďovi Komárkovi, Lence Hrdličkové, Draku a všem ostatním, kteří jste se do toho s námi ponořili.

Ivan Balaďa – významný československý filmový, televizní, divadelní režisér, spoluzakladatel filmové nové vlny (abslvoval na FAMU filmem Smt si říká Engelchen (1960), vrcholem tvorby Archa bláznů (1970)), odstraněn z filmové tvorby komunistickým režimem na počátku normalizace, věnoval se dokumentu a divadlu převážně na Moravě a na Slovensku. Na přelomu smetové revoluce natočil slavný seriál Největší z pierotů s Vladimírem Javorským v hlavní roli.


Eric-Emmanuel Schmitt: Nebe je nejlepší prázdná stránka

Jaké bylo vaše dětství?
Do svých dvaceti let jsem vyrůstal v Lyonu a to město mě výrazně poznamenalo, ačkoli jsem si v něm připadal jako cizinec. Vlastně se všude cítím jako cizinec, což mi ale nebrání v tom, abych se někde usadil. Z lyonského prostředí ve mně zůstalo mnohé. Je to město, kde vedle sebe přirozeně koexistují různé epochy a styly. Já jsem například chodil do lycea, které bylo postaveno v 18. stoleví, hned vedle byl římský amfiteatr a když jsem nasednul do vlaku, tak jsem za chvilku mohl vystoupit v renesanční čtvrti města, babička zas bydlela na haussmanovských bulvárech. Ten důvěrný vztah mezi minulým a tím zuřivě moderním je Lyonu vlastní.

Jak jste se dostal ke studiu filosofie?
Myslím, že jsem se v literatuře snažil najít něco, o čem jsem nevěděl, že je filosofie. Nehledal jsem filosofii, ale našel jsem ji.Ale vždy jsem miloval texty, které překypovaly smyslem, které analyzovaly, přemýšlely. Pamatuji se, že jako malý , jsem neustále četl Alenku v říši divů. Rodiče to nemohli pochopit. Později jsem přirozeně trávil mnoho času s Exupéryho Malým princem a v době dospívání jsem nadšeně četl – koho jiného než – Pascala.

Čím se cítíte být nejvíce – dramatikem, romanopiscem, filosofem, milovníkem hudby…?
Spisovatelem. Cítím se být především spisovatelem mluveného slova. Cílem mého psaní je, aby promlouvalo nahlas, mé psaní se nutně setkává s promluvou. Určitě v tom hrají roli mé nenaplněné hudební ambice. Herci, kteří hráli v mých hrách, mě upozornili na to, že pokud změní v replice jediné slovo, tak celá věta kulhá, jako partitura bez jedné noty. Vedle toho ale existuje ještě jiná hudba, kterou nemohu ovládat, ale které naslouchám ve své pracovně. Je to místnost plná světla nad střechami domů, takový malířský atelier. Okna vedou do nebe, což je ta nejlepší prázdná stránka, kterou znám. Chodím tam naslouchat hlasům svých postav a když slyším, že hovoří dobře, když dobře váží slova, tak si je zapíšu. Ty postavy vstupují do mě. A to naprosto. Když postava kulhá, začnu kulhat i já. Když je naopak veselá, jsem veselý také. Protože já své postavy nacházím v sobě a ne někde jinde.
(Rozhovor vedl Pierre-Benoist Varocliez, upraveno, zkráceno, převzato z www.dilia.cz)

Eric-Emmanuel Schmitt, v současnosti asi nejúspěšnější francouzský dramatik se narodil v roce 1960 na předměstí Lyonu v ateistické rodině. Původně se chtěl věnovat hudbě, rozhodl se však pro psaní. Vystudoval filozofii a po mystickém zážitku v alžírské poušti, kdy pocítil, že je „zaplaven vírou“ se rozhodl napsat cyklus novel „O neviditelném“, zabývajících se koexistencí různých světových kultur a náboženství (Oskar a růžová paní- křesťanství, Noemovo dítě – židovství, Otec Ibrahim a květy koránu – islám, Miralepa – buddhismus). Jeho hry – např. Noc ve Valognes, Návštěvník, Libertain mají úspěch po celém světě a získali několik prestižních francouzských cen „Moliérů“. Kromě psaní pro divadlo se věnuje také románové tvorbě – Evangelium podle Piláta, Sekta Egoistů… Žije v Belgii.

 

Vybrané kritiky

…Divák je díky režisérovi Ivanu Balaďovi a hercům Martině Eliášové a Janu Sklenářovi svědkem malého divadelního zázraku, který se z mysli jen tak nevytratí. Citlivě zbavili dojemný příběh jakéhokoliv falešného sentimentu a strhujícím způsobem i se smyslem pro hru a humor hrají o vzdoru, vůli, boji a naději…
P. Mareček, Mf dnes

…možná největší citový zážitek minulé sezóny…
J. P. Kříž, Právo

Oskar a růžová paní je představení, které se člověku zaryje pod kůži. Zažila jsem ho se studenty učiliště a viděla, jak se jich Oskarův příběh dotýká, jak hltají jeho nápady a jak je obohacuje. Podobný pocit jsem snad naposledy měla při sledování Dany Medřické v Kočičí hře.
Z. Nováková, Radnice



Klicperovo divadlo

Účinkování v Klicperově divadle

Do Klicperova divadla jsem nastoupil po studiu DiFa JAMU v srpnu 2001, kdy jsem přijal angažmá od Vladimíra Morávka a Ladislava Zemana. Poznal jsem zde celou řadu skvělých divadelníků, jak jsem tušil při shlédnutí několika klicperáckých představení ještě na JAMU.

Odstartoval bláznivý divadelní život, s kolegy z ubytovny Jeništou, Hervertem, Rajmontem, Lněničkou, Novotným a spol. jsme zkoušeli co Hradec vydrží, opájeli jsme se tituly Divadlo roku, sem tam nějakým Radokem, Thalií, koupali v alkoholu a hradeckých písnících.

Po podivném Morávkově odchodu do Brna jsme se snažili zůstat ti nejlepší z oblasti, pro to jsem se hádal s Ivo Krobotem, aby se z nás později stali dobří přátelé (díky Ivo), nazkoušel s Davidem Drábkem Harryho Domina v R.U.R., aby mě pak velké role neopustily (klepu, díky Davide), se Štindlem, Nekvasilem, Františákem, Mikotovou studoval hrdiny i nehrdiny, s Mazúchem zápasil mečem i slovy, abych pak zjistil, že po neduživém Mamilliovi, Hadriánovi, úchylnému René aj., budu  mrzákem Billym z Inishmaanu (díky Slouky a Friči). Ještě že se nad tím vším vznáší Oskar s Ivanem Balaďou a Martinou Eliášovou.

Sláva buď a čest mým kolegům a kamarádům hradeckým. Viď Hani!

 

2011/2012

Láďa – Bylo nás pět – Karel Poláček, J. Frič
Karel Čapek – Věc Čapek – M. Františák

Bylo nás pět - 1

Bylo nás pět - 2

Věc Čapek - 1

Věc Čapek - 2

Věc Čapek - 3

 

2010/2011

Biron – Marná lásky snaha – W. Shakespeare, r. B. Mazúch
Pavel Šumák – Klub autistů – P. Kolečko, r. N. Deáková
Billy Claven – Mrzák Inishmaanský – M. McDonagh, r. J. Frič

Marná lásky snaha - 1

Marná lásky snaha - 2

Marná lásky snaha - 3

Klub autistů - 1

Klub autistů - 2

Klub autistů - 3

Mrzák inishmaanský - 1

Mrzák inishmaanský - 2

Mrzák inishmaanský - 3

Mrzák inishmaanský - 4

 

2009/2010

Uli – Dobře placená pohádka – J. Suchý, J. Šlitr – r. R. Balaš
René – Noc oživlých mrtvol - D. Drábek a kol., r. D. Drábek
Hadrián – Hadrián z Římsů - V. K. Klicpera, r. V. Morávek

Dobře placená procházka - 1

Dobře placená procházka - 2

Dobře placená procházka - 3

Noc oživlých mrtvol - 1

Noc oživlých mrtvol - 2

Noc oživlých mrtvol - 3

Noc oživlých mrtvol - 4

Hadrián z Římsů - 1

Hadrián z Římsů - 2

Hadrián z Římsů - 3

 

2008/2009

Perikles – Perikles – W. Shakespeare, r. J. Nekvasil
Haman – Paní Urbanová – V. Mrštík, r. M. Františák
Princ Edward – Princ a chuďas – M. Twain, r. Z. Mikotová
Ignác – Ještěři – D. Drábek, r. D. Drábek
On – Noc nocí – L. a E. Eliášovi, r. M. Schlegelová

Perikles - 1

Perikles - 2

Paní Urbanová - 1

Paní Urbanová - 2

Princ a chuďas - 1

Princ a chuďas - 2

Princ a chuďas - 3

Ještěři - 1

Ještěři - 2

Ještěři - 3

 

2007/2008

Heinz Miklas – Mefisto – K. Mann, r. P. Štindl
Albert Stokes – Krajina Harolda Pintera – H. Pinter, r. I. Krobot
Oskar – Oskar a růžová paní – E. E. Schmitt, r. I. Balaďa
Mamilio, Florizel – Zimní pohádka – W. Shakespeare, r. D. Špinar
Dunois – Panna Orleánská – F. Schiller, r. B. Mazúch

Mefisto - 1

Mefisto - 2

Mefisto - 3

Krajina Harolda Pintera - 1

Krajina Harolda Pintera - 2

Krajina Harolda Pintera - 3

Oskar a růžová paní - 1

Oskar a růžová paní - 2

Oskar a růžová paní - 3

Zimní pohádka - 1

Zimní pohádka - 2

Zimní pohádka - 3

Panna Orleánská - 1

Panna Orleánská - 2

Panna Orleánská - 3

 

2006/2007

Fak – Západní přístav – B. M. Koltés, r. I. Krobot
Čert, Maršálek – Čert a Káča – A. Dvořák, A. Wenig, r. Z. Mikotová
Osip – Revizor – N. V. Gogol, r. I. Krobot

Západní přístav - 1

Západní přístav - 2

Západní přístav - 3

Čert a Káča - 1

Čert a Káča - 2

Čert a Káča - 3

Revizor - 1

Revizor - 2

Revizor - 3

Revizor - 4

 

2005/2006

Redaktor – Báječná léta pod psa – M. Viewegh, r. I. Krobot
Harry Domin – R.U.R. – K. Čapek, r. D. Drábek
Jirka Dastich – Park – J. A. Pitínský, r. P. Štindl

R.U.R. - 1

R.U.R. - 2

R.U.R. - 3

Park - 1

Park - 2

 

2004/2005

Jirka – Vyrozumění – V. Havel, r. A. Krob
Hasič – Hoří, má panenko – M. Forman, r. V. Morávek
Ivan, Duch žaludku – Akvabely – D. Drábek, r. V. Morávek

Vyrozumění - 1

Vyrozumění - 2

Vyrozumění - 3

Hoří, má panenko - 1

Hoří, má panenko - 2

Hoří, má panenko - 3

Akvabely - 1

Akvabely - 2

Akvabely - 3

Akvabely - 4

 

2003/2004

Sestra Vražda – Já je někdo jiný – A. Goldflam, r. A. Goldflam
Jan Josef – Pekař Jan Marhoul – V. Vančura, r. J. Kačer
Farář – Návštěva staré dámy – F. Dürrenmatt, r. V. Morávek
Vašek – Prodaná nevěsta – B. Smetana, K. Sabina, r. V. Morávek

Já je někdo jiný - 1

Já je někdo jiný - 2

Já je někdo jiný - 3

Pekař Jan Marhoul - 1

Pekař Jan Marhoul - 2

Návštěva staré dámy - 1

Návštěva staré dámy - 2

Prodaná nevěsta - 1

Prodaná nevěsta - 2

Prodaná nevěsta - 3

 

2002/2003

Demetrius – Sen noci svatojánské - W. Shakespeare, r. Jakub Krofta
As you like it – Othello a Desdemona – W. Shakespeare, V. Morávek

Sen noci svatojánské - 1

Sen noci svatojánské - 2

Othello a Desdemona - 1

Othello a Desdemona - 2

Othello a Desdemona - 3

 

2001/2002

Muž – Červená knihovna – A. Goldflam, r. A. Staněk
Deifobus – Troilus a Kressida – W. Shakespeare, r. J. Korčák
Mladý Faust – Špatně placená procházka - J. Suchý, J. Šlitr, F. Havlík, V. Morávek, r. R. Balaš
Čejen – Nepohodlný Indián – Z.Plachý, J. Šimáček, r. Z. Plachý
Bambulis, Navždy sám – Písek – A. Goldflam, r. V. Morávek

Špatně placená procházka - 1

Špatně placená procházka - 2

Špatně placená procházka - 3

Nepohodlný indián - 1

Nepohodlný indián - 2

Nepohodlný indián - 3

Nepohodlný indián - 4

Písek - 1

Písek - 2

Písek - 3

Použité fotografie: archiv Klicperova divadla



Dílna Michala Horáčka

Účinkování ve hře Kudykam

 

 

Kudykam je písňový text o 2009 verších s hudbou Petra Hapky na jevišti Státní opery v Praze.

Jedná se o lyrikál. Tedy o divadelní hru ve verších, které se dílem zpívají a dílem mluví: s trochou nadsázky „divadlo jedna báseň“.

 

Kudykam - 1

Kudykam - 2

Kudykam - 3

Kudykam - 4

Kudykam - 5

Here is the Music Player. You need to installl flash player to show this cool thing!

 

Děj je duchovní cestou hrdiny (Martin), jehož na počátku potkáváme v jeho pokojíku „Penziónu Svět“. Má se spokojit se svým „jistým“, anebo se vyklonit do nejistoty a do víru příležitostí i hrozeb, který správně tuší za dveřmi svého pokoje? Má následovat strýce, který se na takovou cestu kdysi údajně vydal a prý dospěl z pátého suterénu až kamsi nezměrně vysoko, možná až do přízemí? A má-li se k tomu odhodlat, bude vědět kudy kam?

Jakmile si Martin tu otázku položí, ocitne se tváří v tvář svému zhmotněnému přání v podobě Kudykama – ten se mu nabídne jako průvodce. Slíbí, že Martinovi bude podávat návrhy dalšího postupu, volbu konkrétních kroků nicméně ponechá na něm. Martin přitaká, a tak se stává žákem vskutku bizarního Mistra. Na cestě ho čeká mnoho překážek, největší boj ale musí svést sám se sebou.

Hudební část představení je dílem skladatele Petra Hapky (64) přičemž instrumentaci a scénickou hudby dostal na starost Ondřej Brzobohatý (25) Celkem zazní devatenáct písní. Část z nich – už úvodní V Penziónu Svět – vychází z předchozí spolupráce Michala Horáčka a Petra Hapky, většina je však nová; mezi novými šansony jsou klíčové tři: Hladiny, Tante cose da veder’ (oba Kudykam) a Havrani na sněhu (Martin). Signálním singlem pak byla zvolena píseň Přišlo mi to vhod, duet Martina s Martinou.

Pod režijním vedením Dodo Gombára,(34), v choreografii Pavla Strouhala (35) a v umělecké produkci Michala Horáčka (56) byl projekt nastudován ve třech alternacích.

Text byl převzat z oficiálních stránek představení.

 

 

Ohrožený druh (2008)

Projekt M. Horáčka – texty pro sedm ženských chansonových hlasů. Na albu se sešla pestrá tvůrčí společnost: Petr Hapka a Paolo Conte, Jarda Traband Svoboda a Tanita Tikaram, Hana Robinson, Ivan Hlas, pánové ze skupiny Čechomor a Milan Vyskočko. Po vydání oceněného alba projekt vrcholil několika letou šňůrou koncertů – derniera 18. prosince 2011 ve Švandově divadle, (záznam ČT je z Divadla na Vinohradech) na niž jsme byli já a František Segrado přizváni jako hosté. Sebastian je skladba, kterou M.Horáček napsal na konci 80ś inspirovanou V. Havlem, hudba Kocáb

Here is the Music Player. You need to installl flash player to show this cool thing!

 

Český kalendář – aktuální projekt

Horáčkovy villonské balady zhudebněné autory ve veřejné internetové soutěži na téma měsíců v roce. Na jevišti Švandova divadla se po celý rok střídá cyklus skladeb ve scénické koláži, jíž jsem byl v březnu hlavním aktérem a podílím se na vzniku nového alba s baladou Posvítím ti do tmy básní.



Ostatní zpívání

Here is the Music Player. You need to installl flash player to show this cool thing!



Kontakt

image

Kontaktní údaje:

  • telefon: +420 777 079 479
  • e-mail: sklenar@email.cz
  • formulář:
  • Vaše jméno (vyžadováno)

    Váš Email (vyžadováno)

    Předmět zprávy

    Vaše zpráva

    Copyright © 2012 Jan Sklenář – webové stránky českého herce